PRVNÍ STAROSTI.

Antonín Klášterský

PRVNÍ STAROSTI.
Květy tam a květy tu a to hnízdo uprostřed, v malém jeho úkrytu leží celý ptačí svět. Pírko někde zvedl pták, hnízdo své jím postýlá, aby bylo měkké tak – je to malá idyla! Bílé květy jsou jí rám, je v ní teplo, je v ní zář, o níž neví, kdo je sám, chladný, smutný samotář. Na modravých vajíčkách sedí ptáče nehnutě, tiše kolem, po špičkách, hned by zvedlo perutě! Sněť se houpá s hnízdem níž do hluboka nad strží, divím se vždy, jakou tíž blaha štěstí udrží! 14