Hudba ohně.

Alfons Breska

Hudba ohně.
Jak to venku stromy zmítá, nocí kvílí větru sten, chvílemi jak duchů ruka tiše ťuká stromů větev do oken. Uvnitř v krbu oheň svítá, temnem šlehá rudý plam, hledím tiše jako zmámen v zlatý plamen, jeho písni naslouchám. 54 Jak bych kráčel v poli zlatém, klasy šumí do snů mých, vidím v ohně rudém lesku zářnou stezku ve večerních červáncích. Po pěšině s lásky chvatem v ústrety mi přicházíš, štěstí vánkem kolébány klasů lány sklánějí se níž a níž... Náhle vítr v krbu dýchnul, oheň ztichnul, shasl plam, chlad a temno zeje kolemkolem, s tichým bolem na dny léta vzpomínám. 55