Po roce.

Antonín Klášterský

Vždy ruku měla chladnou jako led(J5m) však za to v oku zimničně to plálo(J5f) Síň s papouškem a klavír byl jí svět(J5m) a pro budoucnosť přála si tak málo(J5f) A do rakve svou položila hlavu(J5f) na místo na hruď drahého jí muže(J5f) již přes rok dřímá v dusném hrobním tmavu(J5f) a nad ní kvetou plné bílé růže(J5f) A neotvírá nikdo klavír její(J5f) kde hrávala své dlouhé fantasie(J5f) kdy večer byl a v stíny jež se chvějí(J5f) měsíce svit se zamodralý lije(J5f) On zapomněl a k svatbě jede nyní(J5f) slyš ulicí hřmět řady vozů kola(J5f) cos jako když si vzdychne v její síni(J5f) a papoušek ji jménem stále volá(J5f)

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

24. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY. (Antonín Sova)
  2. NAPOSLED? (Antonín Jaroslav Klose)
  3. Pan doktor. (Karel Leger)
  4. STARÝ KLAVÍR. (Karel Červinka)
  5. RUCE. (Karel Červinka)
  6. VEČER. (Adolf Červinka)
  7. Slyším v duši: (Otokar Březina)
  8. Staré melodie. (Beneš Grünwald)
  9. U STARÉHO KLAVÍRU. (Josef Merhaut)
  10. Pohádka měsíčné noci. (Bohdan Kaminský)