NOCTURNO.

Antonín Klášterský

NOCTURNO.
Abys měl bolesť svou, abys měl smutné dni, abys měl dlouhou noc – v tom ti svět nebrání; nežli tě uloží, na věky zabední, můžeš si hlavu svou skládati do dlaní. Může tě mraziti – svět ti to dovolí, choď si i po luhu nadějí zdupaném, může tě páliti na prsou cokoli, cokoli může tam ležeti balvanem. Ano i slza ti stékat můž’ po tváři krůpějí pryskyřnou, vytrysklou ze stromu: zaboř jen hlavu svou, přitiskni k polštáři, a jen to neříkej, proboha, nikomu! 17