ALE TI NAŠI...!

Antonín Klášterský

ALE TI NAŠI...! (Motiv z doby válečné.)
Mží a zas mrzne, padá sníh, mrazivě v líce to pálí... Což, nám je dobře u kamen, spřádáme tichý vánoční sen, ale ti naši – tam v dáli! Přišlo to náhle jako blesk do ticha radostných hodin... Jaký se vplížil to, zvenčí vtáh’ příšerný stín a stesk a strach do záře, do tepla rodin?! Jeden nám schází tenhle rok, jak on as vánoce světí? Nu, jen tu slzu vymáčkněm s řas, třeba se naoko usmívat zas, už pro ty nebohé děti. Nesmíme zkazit jim svátky přec, brzy snad skončí vše klidem – takové ticho je po kraji, a zas již na nebi zpívají andělé: Pokoj všem lidem! Stromeček září plný svěc, betlému lesknou se skály... Což, nám je dobře u kamen, spřádáme tichý vánoční sen – ale ti naši – tam v dáli! 16