VÁNOČNÍ HVĚZDY.

Antonín Klášterský

VÁNOČNÍ HVĚZDY. Elle Musilové-Kreslové.
Utichl život, zápas a boj s polnicí k útoku břesknou; polétá vloček sněhových roj, na nebi hvězdy se lesknou. Vánoční hvězdy to shlížejí na zemi s úsměvným klidem, vnukají novou zas naději, krásné sny sypou v noc lidem. Dítěti o milých zajíčcích, kteří si hopkují v trávě, panenkách vesele tančících, o zámkuzámků kouzelných slávě. O lásce hochu a děvčeti, že jim je čarovnou zoří, o žhavých polibků pečeti, která jim na ústech hoří. Ženušce o štěstí rodiny, která se kolem ní druží; o zdaru, úspěchu hrdiny, vítězství jeho snah muži. A těm, kdo mdlí už jsou životem, cítili chlad jen a bídu, o krajích, slunce kde září všem, o říši ticha a klidu. Vánoční hvězdy, ó zářete do spánku, do snů všech lidí, každý ať s úsměvem dítěte v snách, po čem touží, dnes vidí! 32 A mně též, pošlete, prosím vás, krásný sen, hvězdy, ach, jeden, že ta má země, jeden jas, rozkvetla v skutečný Eden. Každý že šťasten, je druhu druh, všecko že pravda, čím zpíjen v snách byl a k nebi letěl náš duch v osmadvacátý říjen. Nikdo že nemá již potřebí zoufale hledět v tmu tesknou – Vánoční hvězdy na nebi kynou mi, třpytí se, lesknou. 33