IV. Slunný den.

Antonín Klášterský

IV.
Slunný den.

Vzduch za jitra již horký, slunce pálí. A moře, které včera řvalo lítě, dnes tiché je a veselé jak dítě, a vlny jak by s paprsky si hrály. Vše modrem září: nebe – moře – skály. Rybáři suší, spravují své sítě. Člun objevil se, bílou plachtou svítě, jak labuť a již zase mizí v dáli. Delfíni vtáhli tiché do zátoky, jak mořské panny se tu houpajíce, tu hlava kmitne a tu jejich boky. Dno moře zdá se na dosah. Hle, v řase jak leze krab, jak pluje chobotnice, a sasanka jak vějíř rozvírá se. 47