Přijď království tvé.

E. Antonowicz

Přijď království tvé.
Přijď království tvé. Satan zdvih’ se v stínu lstí úkladnou a záštím sršící, aby svět vzbouřil proti Hospodinu, i nasel koukol mezi pšenici. Útokem cestu v národy si razí houfové jeho v zbrani hotovi. – Přijď království tvé, nerozbornou hrází chraň Církev svou, znič skutky ďáblovy. Přijď království tvé, to království slávy, již hlásá, jásá vesmír daleký: že ty jsi Bůh náš jediný a pravý, jenž byl a jest a bude na věky; ve vichru blíží se a v moři blesků a zem i nebe plní velebou, že hasne slunce v zářném čarolesku – a není bohů jiných před tebou. Přijď království tvé, to království moci, jíž kázal světu jsi „z ničeho – být“, 21 vyměřil den a určil dráhu noci a hvězdy jasné rozsel na blankyt; té moci vítězné, jež tvoří slovem, jíž nezadrží nikdo v postupu: že Pánem panujících tebe zovem, a Hospodinem sluješ zástupů. Přijď království tvé, to království lásky, kdež není místa soudu jinšímu než po zákonu, jenž má dvě otázky: o lásce k Bohu, lásce k bližnímu; ovčinec jeden, jeden pastýř tu je, a různosť stavu lidi nelíší, že jeden druhému se obětuje, a všickni, všickni Kristu Ježíši. Přijď království tvé, svaté, požehnané, šiř nade vší se světů prostorou ve slávě, moci, lásce svrchované, a srdce naše naplň pokorou; 22 abychom tobě jen se poddávali, vše skládajíce v dokonalosť tvou, a z rukou tvojich, z tvého slova brali svůj rozum všecek, cit i vůli svou. 23