NEDĚLE

NEDĚLE
Slunečná jarní neděle, děti již skáčí vesele; radostně září jejich hled, chce se jim z města na výlet. Ať jdou si v pole za bránu, já u knih, práce zůstanu, klid svatý bude, pokoj, mír, pár slok snad hodím na papír. A odešly a ticho je. Nuž, do práce, nuž, do boje! A péro v ruce, sedím sám a přemítám a přemítám. Slunný se v pokoj lije jas tu na knihy, tam na obraz a zlatí zašlý jeho rám, já přemítám a přemítám. A prchly celé hodiny, a papír čist a nevinný, ne já, to má tu socha dlí, a myšlenky mé utekly. 21 Mně utekly – kdykdy, ví sám Bůh,Bůh – za mými dětmi v slunný luh a s mými dvěma okáči na květné stráni skotačí... 22