PÍSEŇ

Antonín Klášterský

PÍSEŇ
Sotva s lích vítr dých, padá, padá s větví sníh; a já stojím dumající v jarní květné chumelici, v jara vonných závějích. Stojím sám – kam, ó, kam zalít’ jsem, nač vzpomínám? Nemůže to býti jiné, opadá tak vše a hyne, sen i mládí, sladký klam. Květ a pyl jara chvil! Jen když aspoň jednou byl! A mně, jak tu stojím, zdá se, že,že jak padal, na mém vlase jeden přec se zachytil! 65