MARII LAUDOVÉ-HOŘICOVÉ

Antonín Klášterský

MARII LAUDOVÉ-HOŘICOVÉ
Před Vaším zjevem dojat stanul Čas: Jak, v této tváři že má býti ryto? Té krásy sladké bylo mu tak líto. Šel dál a nechal mladou, svěží Vás. A Osud chmurný když se krutě snuje v básníků díle, živoucím jež snem, svým neskonale milým úsměvem jej kouzlo Vaše jasem prozařuje. Však v nejsladší se půvab vtělí tam, kde vkus a cit se s elegancí pojí, a ženy vtip kde z růží pouta strojí a očí blesk i smích zve k lásky hrám. A mlžné páry básníkova snění když padly na rtů Vašich teplý květ, se srážejí a třpytíce se, hned se v rosnou krůpěj, zářný démant mění... 77

Kniha Zaváto (1918)
Autor Antonín Klášterský