77. Nechápal svět tajných, jenž se dějí

Jan Kollár

77.
Nechápal svět tajných, jenž se dějí Nechápal svět tajných, jenž se dějí
 Divů v Mesmerově stolicy, Oni trnou bázní mořícý, Tito lají, jiní se mu smějí; Kýž se jednou přesvědčiti chtějí: Jak to snadno duši letícý Z prostranství a z času temnicy Sobě stkanou nechat pod šlepějí; Seč je srdce, proč ne dary hlavy? Seč je láska, proč ne umění? Seč je osud, proč ne lékař zdravý? Mé již dávno, samo sebe ruše, Má již dávno, k svému trápení, Tělo jinde, jinde bydlí duše.
Básně v knize Básně:
  1. 1. Aneb zhořte ňádra, v plápol 1) ztlete
  2. 2. Nejkrásnější nade všecky ctnosti,
  3. 3. Jítili mám světem nejšířejším?
  4. 4. Chtěl jsem pěti králů Českých trůny,
  5. 5. Z jara nech tě světí, líbý chládku,
  6. 6. Těžko, věřím, patřiť, když se v krásy
  7. 7. Není to zem, ani nebe zcela,
  8. 8. Snadno bylo voliť Parisovi
  9. 9. Krásný jest zvuk, který vychovaly
  10. 10. Růži rovně, když se na usvítě
  11. 11. Nezná srdce, kdy a kde a jacý
  12. 12. Příroda se ze všech živlů všudy
  13. 13. Divil jsem se někdy, jakby k boji
  14. 14. Někdy rtů dvanácte holubice
  15. 15. Mne již berla náměstníků chánských
  16. 16. Nechať jiná šperky zlaté nosý,
  17. 17. Tři mne věcy, když je spatřím, k smíchu
  18. 18. Jakby všecky ctnosti k službám stály,
  19. 19. Sotvy že se smělší opováží
  20. 20. Vy, kdo vyšších ke svým uměleckým
  21. 21. Ze všech synů, co jich koli vládný
  22. 22. Ještě spí! ó ticho srdce hlasné,
  23. 23. Nejen ona růžokvětná líčka,
  24. 24. Pěkná jesti ctnost i v rouchu sprostém,
  25. 25. Oči, oči modré, milostivé,
  26. 26. Pravé jesti ono přísnotvárné
  27. 27. Neuctí tě žádná v světě jména,
  28. 28. By se Homér, a ten, jehož Muzy
  29. 29. Odkud snesl látku všecku Milek
  30. 30. Darmo lidská peruť za výborem
  31. 31. Těchto na rtech, srdce tvého prahu,
  32. 32. Tak teď prostě, a tak jemně stojí,
  33. 33.
  34. „Od slovanských hájů v tomto rouše stínu
  35. 34. Měj se dobře Míno! ach již kyne
  36. 35. Kam jste zmizli ušlechtilí snové,
  37. 36. Doba bije; člun již stojí v brodu,
  38. 37. Žehnám vás, již lásky kraje zlaté,
  39. 38. Ozvětež se nářkem hory, doly,
  40. 39. Srdce co chceš? „ta tam, ta tam v moře
  41. 40. Pakli nové rady nebe nedá,
  42. 41. Lásko! Lásko! ó ty sladký klame,
  43. 42. Kam se medle zástup tento shání?
  44. 43. Cestu konám, měst a sylnic hluky
  45. 44. Ký to člun tak rychle vlny dáví,
  46. 45. Blízek nebe hluchým nechcy lkáti
  47. 46. Čekej v onom černém lese málo
  48. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná
  49. 48. Vichru jekem různá skryté moutí
  50. 49. Pohleď oko na ty jasné strany,
  51. 50. Zhrdna vším tím, co je smrtedlné
  52. 51. Ani oudol Tater těchto tichá
  53. 52. Ráno časně, co jen zmiznou svodní
  54. 53. Rcete žency, co tam se srpečky
  55. 54. Jak se jitro oknem tímto vkrádá,
  56. 55. Sem tam bloudě v želi přehlubokém,
  57. 56. Záře zlatá stkví se nad východem,
  58. 57. Nechtěj zoufat, když se proti tobě,
  59. 58. Neste jí tam tyto cyty vřelé
  60. 59. O, by aspoň spíše zapomnělo
  61. 60. Ona lípa, kde jsme mnohé ráno,
  62. 61. Hory, hory, slyšte hory skalné,
  63. 62. Z Kapu perly, z Chyli nese kovy
  64. 63. Na hor chlumy, na nejvyšších čela
  65. 64. O, vy drahé zbytky mého pádu,
  66. 65. O bych mohl tajmo na se vzýti
  67. 66. Hrůzou tužby puzen neskrocenou
  68. 67. Táhni, kam tě hvězdy zovou, bratře!
  69. 68. Tam kde Zemla v tísni ledů stoná,
  70. 69. Zbraně ztupiv, ostrá zlámav kopí,
  71. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce,
  72. 71. Na tě myslím, když tmy šeré hynou,
  73. 72. Labe, Visla, Volha ani Neva,
  74. 73. Stokrát činí, stokrát denně lomí
  75. 74. Zdlouha lezou hoře mého kroky,
  76. 75. Spolku míjím, v tichu bolest kořím,
  77. 76. Vrchy planí, moře pije do dna
  78. 77. Nechápal svět tajných, jenž se dějí
  79. 78. Vůkol rokle k vraždě čnícý pluji
  80. 79. O, kýž aspoň, jako někdy v štěstí
  81. 80. Lampa bledne, oknem tichá leje
  82. 81. „Znášli kraj ten, ony ráje věčné,
  83. 82. A co teď jsem viděl za zázraky
  84. 83. Teďbych sobě křídel Dédalových
  85. 84. Plyňte časy, ó plyň k oustí řeka
  86. 85. Blaze, kdo sy jeden čistý, smělý
  87. 86. Poď ó smrti, těchto osyřalých
  88. 1.
  89. Zdaž jsy se mi šprymovými ty sám posměšky nerouhal,
  90. 2. Ha zde lkáti budu! zdeť jednou kvíliti tajné
  91. 3. Jen za tebou ustavně lkám holubinko radostná,
  92. 4. Vznes se na svých ještě křídlách s nebe růžobarevných
  93. Kralodvorský rukopis.
  94. Procházka v háji.
  95. Přednost očí.
  96. Proměna chuti.
  97. Slovanka k bratřím a sestrám.
  98. Selanka.
  99. Slované.
  100. Slavomil.
  101. Spisovatelství slovanské.
  102. Zdvořilost.
  103. Otrlost.
  104. Některým.
  105. Návěští.
  106. Daremná práce.
  107. Básníř a národ.
  108. Horlič.
  109. Podnět.
  110. Náhrada.
  111. Řečtění.
  112. Ouštipečník.
  113. Námítka.
  114. Ledakdo.
  115. Libozvučnost.
  116. Český Parnas.
  117. Jistiny národu.
  118. Opak.
  119. Národní písně.
  120. Zpěvačnost Slováků.
  121. T....c.
  122. Jak u vás?
  123. Otázka cyzynců.
  124. Ty pán já pán.
  125. Klasyčnost.
  126. Hexameter a Alexandrýn.
  127. Podobizny.
  128. Vděky.
  129. Vrch krásy.
  130. Vznešenost.
  131. Vláda nad předmětem.
  132. Kdosy.
  133. Rada.
  134. Dokonalost.
  135. Bezpečnost.
  136. Tragičnost.
  137. Výmínka.
  138. Příjemný ukaz.
  139. Květy a ženy.
  140. Na jeden strom rodu.
  141. Utulnost.
  142. Chrám osvícenosti.
  143. Co mnoho to příliš.
  144. Péče o nové uherské slovo.
  145. Slovenské knihovny.
  146. Vzdechnutí v jednom chrámě.
  147. Neřád.
  148. Nevděk od U...
  149. Náboženství a chrám.
  150. Lada.
  151. Čas k lidem.
  152. Libost mateřčin.
  153. Příčina.
  154. Strany.
  155. Neznámost.
  156. Německá čeština.
  157. Quos ego.
  158. 1. Vděčnost.
  159. 2. Báseň a hudba.