Jubilejní sloky.

Antonín Bulant

Jubilejní sloky. Psáno pro „DěInické Noviny“ k biskupskému jubileu papeže Lva XIII. r. 1893.
Sám ve svém zajetí ač soucit jiných budí, ač svět mu za podíl v tvář metá zášť i hanu, – přec ještě pro jiné má soucit ve své hrudi; v svém právu oloupen, jsa vězněm Vatikánu jak Petr v okovech, na prahu stoje smrti, – svým slovem velebným přec pouta jiných drtí. Jak člověk zraněný kdys cestou do Jericha na scestí uveden kdes v léčku padá skrytou, – tak lidstvo zbloudilé v svém jařmu hořce vzdychá. Kdo podá jemu lék? Kdo bude Samaritou? Hle, Otec křesťanstva po ranách jeho pátrá a učí národy, – by v bratru zřeli bratra! Pod rudou korouhví, znak vzpoury na svém čele, nechť lidstvu – churavci – se vtírá rada jiná! Jest pouze levitou a knězem Israele! Nás v pevné naději znak vede Konstantina a vírou nezlomnou nás v lásce k tobě víže, že pravda vítězí – jen ve znamení kříže! 37