Matce.

Jan Daniel Korvín

Matce.
Když k nebi zříš a slzou oči rosíš, pomni, že mimo hvězdy ještě říš, jež uslyší tě, když jí tolik prosíš, a proto neslz juž, ty vzdechy ztiš! Vždyť tolik světem siroty té klíčí, že, zmařiť ji, vše lidstvo nebe zničí! 45