U nás!
My máme malý byt a činži pořád,
svou krví dřív a z mozolů svých teď –
přec nám juž dával mnohý cizí zlořád,
ba dosud chtěl by dát’ nám výpověď!
My máme malý byt – trochu těch polí,
tu i tam poklad jimi problýská –
duch strážný hráz, jež od oken se drolí,
nezdolnou silou k stěnám přitiská!
Zem tu nám najal praděd od přírody,
bůh zpečetil to vůlí na vždycky.
Vás k hostině jen zveme, cizí rody,
ne vládnouti zde u nás nelidsky!
Jsme u nás! Vy jste zase jinde doma!
Vše v nájemnících má jít do taktu!
Kdo proti nám co má, nuž rci: kdo co má,
čím zhřešili jsme proti kontraktu?!
25
Když nutno je, snad slunečnímu svitu
moc jeho velkou oko promine –
tu vpustíme – však vládnouti zde v bytu
ty domácí své pány nikdy ne!
26