Vášním.
Jen zvučte si, vy vášně sladkých snění –
zde v duši mojí pro vás místa není –
jen laškujte, jen sviťte jako zlato –
mou duši mladou nekoupíte za to –
jeť skryto v jejím bytu kouzlo svaté,
jež volně pouští mysli síly spjaté.
Ty síly vzplanou v rozum, jindy spjaté,
a poznají, co ve vašem jest snění,
ač tím se chvástáte jak modly svaté,
že mimo zlato ve vás nic juž není –
že vzpomněly jste, děkuji vám za to,
jsem skrovný však a nechci vaše zlato!
Mám v duši svojí mladé svoje zlato,
je rukou mateřskou tam pevně spjaté,
že miloval jsem otce, dal mi za to,
co marno hledat’ ve vášnivém snění –
tam není z toho nic, tam ozvuk není –
tam není z duše ono kouzlo svaté.
73
Cnosť vštípili mi drazí v době svaté,
krásnější nad poklady, vášní zlato –
jíž chrání věčnosť, které u vás nenínení,
a ruce mladé, ku modlitbě spjaté –
ó tichý klid za nezkrocené snění,
dech míru, lásky nedám, vášně, za to!
Jsem v duši rád – osudu díky za to! –
v tu duši mou že tekou proudy svaté,
že za byt slouží zátiší a snění,
že oděna jest v pevné víry zlato –
že křídlo míru uzavírá spjaté
tu duši vám, že vchodu do ní není!
Jsem v duši rád, že vyrušena není
v té hudbě žití, které nedám za to,
co, vášně, máte v luzné ruce spjaté –
jsem v duši rád, že učí hudbě svaté
a jasné i to řeči mladé zlato,
když zvoní písmem u mladistvém snění!
V mém žití snění, v kterém vášně není,
chtí míru zlato, denně prosí za to
ty k sudbě svaté ruce moje spjaté.
74