X. Ku jmeninám

Jan Pravoslav Koubek

X.
Ku jmeninám
Jana Svatopluka Presla, doktora v lékarství, c. k. řádn. professora přírodopisu na vysokých školách pražských,
ke dni 27. prosince 1847.
Spartam, quam nactus es, alterius orna!
Ona láska, která víže Syny k otci dobrému, Tato spojila nás blíže K oučelu dnes blahému! Budiž naší drahé vlasti Mnohá léta zachován, A požívej díkův slasti Věda, že jsi milován. Že ode všech synů zdárných, V nichžto české duše vrou, Milován jsi bez slov marných, Nízkou spjatých pokorou. 33 Svůj ke svému! tak to velí Zjevný zákon přírody, Láska ku vlasti se dělí S druhem o své výhody. A kdo cnostně nenávidí Odštěpencův nevěrnost, I jest vzorem věrných lidí, V kterých žive duch i cnost: Ten si dobyl cti a chvály Z čistých zdrojů čerpané, Ten ve pozdních časů dáli Heslem úcty ostane! Kéž by Tebou sláva květla Karlových škol dál i dál, Aby šiřitel jsa světla, Láskou k pravdě déle plál! Sladké vědy medem čistým Svoje vděčné žáky poj, S vědomím to, Mistře, jistým Že’s neživil trubců roj. 34 Pečuj dále jako Marta O vlastenské potřeby, Dokáže Ti naše Sparta, Že nejsme darmochlebi! Ó by Tebou sláva květla Celé české otčiny, Ó by Hygeja Ti vpletla Věnce v pozdní šediny! – 35