IV. Tudyž literáctví víc a více

Jan Pravoslav Koubek

IV.
Tudyž literáctví víc a více Tudyž literáctví víc a více
 Postonává na souchotiny; Bůh se ujmiž dobré chudiny! Neveď pak nás do té nemocnice, Kdežto receptů všech chumelice Sněhem umrlčí své latiny Dláždí cestu v ony končiny, Kde již nikdy nezabolí plíce. Nadějí se kojmež převelikou, Že nás lékařové laskaví Zhojí čítankou neb grammatikou: Neb když Daniel i Amos psali, Řeč i sloh ti muži churaví Z Optatovy lékárny si vzali.4 177
Básně v knize Sebrané spisy veršem i prózou, díl 2:
  1. Zříceniny Zvíkovské.1
  2. Vykladač znakův panských.
  3. Tři sestry.
  4. Běh časů.
  5. Kletba.
  6. Sylvestrova noc r. 1846.
  7. Sněm ženský.
  8. Rokoko.
  9. Spisovatel a recensenti.
  10. Úvod.
  11. I. Stavitel a trakařníci.
  12. II. Znělka a klec.
  13. III. Do rozkošných časů, vlast tovidí!
  14. IV. Tudyž literáctví víc a více
  15. V. Ano jiná radost ještě kyne
  16. VI. Nechať proto drůbežního moru
  17. VII. Otázka geografická.
  18. VIII. Nová klassifikací starých živočichů.
  19. IX. Moloch i Apollo, čili nová metamorfosa staré metamorfosy.
  20. X. Svatý Jiří a básník.
  21. XI. Řemeslo a umění.
  22. XII. Opět řemeslo a umění.
  23. XIII. Přátelská výstraha.
  24. XIV. a.
  25. XV. b.
  26. XVI. c.
  27. XVII. d.
  28. XVIII. e.
  29. XIX. a.
  30. XX. b.
  31. XXI. c.
  32. Odvážlivý milovník.
  33. Hezká Liduška.
  34. Relikvie lásky.
  35. Polka vlastenecká k Čechovi nečeskému.1
  36. I. Kamzík a medvěd.
  37. II. Kos a čečetka.
  38. III. Człowiek i puhacz.
  39. Stálost povahy lidské.
  40. Důstojníkovi vojenskému.
  41. Na chlipníka lakomého.
  42. Povšechný nedostatek sebemilenstva.