Povaze Žižkově.

Antonín Koukl

Povaze Žižkově.
Ó že nejsi mezi námi, otče, se svou pěstí, abys dítky vyvedl své z nešťastného scestí. Škoda, že Tvůj v stínu leží palcát ježkovitý – což by divné u sousedů zbudil zase city. Ó že nejsi mezi námi – stálo by to za to: v žulu tísní nasadil bys vůle vzdorné dláto. Pod Tebou by oživila staročeská sláva, i kdyby jí na hrobě již hustá rostla tráva. Pošlapal bys jednou nohou hejno cizích štírů – 43 nehoráznou máme v Tebe, tatíčku náš, víru! Ba kdybys se vžil v ty naše modernější tvary – hnedle bys i pánaboha dostal do čamary! 44