U prostřed husitských palcátů zbraní(J5f)
jsem odpočíval spánkem Pojednou(J5m)
se divný sen mi dotkl skrání(J4f)
Palcáty přede mnou se pozvednou(J5m)
pak cepy hřmotné houfnice(J4m)
jak s přísnou tváří démonové(J4f)
kol táhnou v záři měsíce(J4m)
a jako čápi oknem vyletěly(J5f)
Poslední palcát zdržím rozechvělý(J5f)
Jste mrtvi světu Proč zas v život nový(J5f)
z poklidu prchá ten váš hlouček smělý(J5f)
Či válek hřímavých děj vzácný velký(J5f)
v němž gigantsky jste otřásali(J4f)
mohutnou bytostí Evropy necitelky(J6f)
vám posud slabý jest a malý(J4f)
Ni za hrobem kde odpočinku chvíle(J5f)
jste nenalezli žádoucího cíle(J5f)
Hněvivě rozhoupal se palcát nad mou hlavou(J6f)
Jak kvítím luh náš život pestrým slávou(J5f)
a s dobrým svědomím tu nyní(J4f)
zemdleni spočíváme v prachu síní(J5f)
Však jednou v roce ze snu probuzeni(J5f)
v den výroční kdy u Domažlic padli(J5f)
sousedé Němci v děsném rozptýlení(J5f)
kdy Čech jim strhl slávy věnec svadlý(J5f)
letíme v ona místa proslavená(J5f)
ve sněmu bychom mohli doznati(J5m)
že celý svět Čech slávou uchvátí(J5m)
že v Čechách hrdinou je muž i žena(J5f)
A na slova ta uletěl mi náhle(J5f)
Já z okna zřel jak vzduchem letí(J4f)
juž zbraní českých pásmo neobsáhlé(J5f)
jak říše pohádkové kouzlaplné děti(J6f)
Já cítil opuštěnosť snu pak na peruti(J6f)
jsem letěl za nimi až v západ posunuti(J6f)
cíl zřeli svůj i oltář české slávy(J5f)
až posléz stanuli velebné u Šumavy(J6f)
Já hleděl vstříc jim s ustrnutou lící(J5f)
když nejstarší řečnili bojovníci(J5f)
Já prastarý jsem palcát z dlaně Žižky(J5f)
a svět znám jako Němců záda(J4f)
však sotva poznávám dnes české chýšky(J5f)
i lid náš kleslý s proslavené výšky(J5f)
Hle všude z cizáctví jak číhá vlasti zráda(J6f)
Jak neměl by si palcát v stáří zatruchlit(J6m)
když obětoval život za takový lid(J6m)
A na to starý cep se ujal řeči(J5f)
Já bojoval zas ve vítkovské seči(J5f)
a také znal jsem české nadšení(J5m)
a také žasnu dnes jak velké nebezpečí(J6f)
vlasť svírá pokud lid se nezmění(J5m)
Muž za mých časů chopil palcát tuhý(J5f)
dnes konev piva s veselými druhy(J5f)
žen českých hrdosť národní cit pýcha(J5f)
v německé frási zuboženě vzdychá(J5f)
a mládež která chloubou naší byla(J5f)
a o spáse své vlasti věčně snila(J5f)
dnes potomstvem jsouc českých mučeníků(J5f)
juž slovo vlasť svých škrtla ze slovníků(J5f)
Nastala vřava souhlas hrozný rmutný(J5f)
zas Žižky palcát uchopil se slova(J5f)
Tak nelze být a úkol kyne smutný(J5f)
By lid ten krásnou vlasť neničil znova(J5f)
a nehanobil praotců svých střechy(J5f)
ne Němce tentokrát z Čech vyženeme Čechy(J6f)
Já probudil se V mysli sen mi posud tane(J6f)
Ó hrdé české zbraně kéž se dle vás stane(J6f)
kéž zkažený lid potrestáte krutě(J5f)
V tom váznou slova sedím nepohnutě(J5f)
v mé hlavě rozprostírá myšlének se říše(J6f)
z nich jedna cepem po zádech mi píše(J5f)
Nech hněvu planého i podivení hrůzy(J6f)
sám nejsi lepší nežli tam ti druzí(J5f)
hostýn, moravan, morava, moravský, tatarský, moravěnka, tatar, velehrad, tatra, modlící
90. báseň z celkových 139
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
V ZÁTIŠÍ
(Alois Jirásek)
-
II. Plujte dále, těchy žití mého,
(Josef Václav Frič)
-
Černá hodina.
(František Cajthaml-Liberté)
-
XXI. Rád sedám na břehu
(Vincenc Furch)
-
TESKNICE
(Rudolf Medek)
-
Má světnička.
(Ladislav Quis)
-
Až umru...
(František Táborský)
-
I. Zle vítr krajem pískal,
(Adolf Heyduk)
-
DŮM VE VLADISLAVSKÉ ULICI
(Jan Neruda)
-
Vížka.
(Svatopluk Čech)