OZVĚNA.

Eliška Pechová-Krásnohorská

I mrtvé skály ozvěnami znějí(J5f) když polnicemi svými zařve bouře(J5f) z nich ryčí ozvěny když z bitev kouře(J5f) den soudný hřímá pozemskými ději(J5f) Když skály jakž by živé lidské nitro(J5f) tím nehřmělo čím kroky věků duní(J5f) když budoucnost jak v temném novoluní(J5f) co hádanka se bouřně rodí v jitro(J5f) A jest li každá duše ozvěn plna(J5f) jakž neznělo by srdce básníkovo(J5f) On hledá pravý soud a pravé slovo(J5f) ctným bojům žehnaje a vražským klna(J5f) On všecky rány všecky strázně cítě(J5f) v slz lidských moři s vichrem lidských vzdechů(J5f) všem hledá spásné kouzlo pro útěchu(J5f) a přec jen s nimi pláče jako dítě(J5f) Ač pěvec ohlas zákonů a tajů(J5f) jež vládnou světem chce svou písní hlásat(J5f) jen s lidem svým přec umí lkát a jásat(J5f) a prožívat s ním osud rodných krajů(J5f) On s námi plesá věří doufá baží(J5f) den vítězný když rozpial duhu štěstí(J5f) Ač mní že vidí hloub a dál že věstí(J5f) jest nadšen tím jen co nás všecky blaží(J5f) A proto píseň ozvěn ze strun roní(J5f) že pro svůj lid jen žije a jen dýše(J5f) že srdce jeho jako plná číše(J5f) vždy v pozdrav o národa pohár zvoní(J5f) Však ozvěna jest povždy mdlejších tónů(J5f) než hlahol mohutný v němž původ její(J5f) a píseň nedostačí světoději(J5f) v nějž vyzněl chorál smrti milionů(J5f) Jen krátkým dozněním se ohlas vděčí(J5f) svým původům chvil vážných zpěvák mělký(J5f) a než se ozve pravý pěvec velký(J5f) kéž velkou dobu stihne příští větší(J5f)

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

364. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHŘEB SEBEVRAHA. (Ferdinand Tomek)
  2. ROSENFELD – SLEPEC. (Jaroslav Vrchlický)
  3. PROPADLÁ MĚSTA. (Antonín Klášterský)
  4. Varhany. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Adagio – Beethoven. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Svatováclavská kaple. (František Leubner)
  7. II. Jak bouř, kdy řádí na horách, (Jaroslav Vrchlický)
  8. OPUŠTĚNÝ KLÁŠTER (Jaroslav Vrchlický)
  9. V nádvoří Pražského hradu. (Emanuel z Čenkova)
  10. KDYŽ VÍTR LKÁ. (Adolf Brabec)