Víra – láska – naděje.

Josef Kuchař

Víra – láska – naděje.
Tři hvězdy zlatou planou září Ve živobytí snivý let, Tři hvězdy křehkou loďku žití Sprovází libě v bouřný svět. Již dítko v době lilijové Konejší víra v klamný sen; Vždyť nezná hada jedu střely – Jej těší pestrosť barev jen. A mládci v zlaté květů době Milostně láska srdcem zní, Když víra sladce uspala jej, Že kvetou růže bez trní. A čas a strasť když čelo vráskou A bledostí pokrývá tvář, Tu v bouřném světa vlnobití Člověku nová svitne zář. Jeť naděje to, mocný ohlas, Jenž jemnou srdce strunou zní, A svatý tento hlas co praví, To není tiché blouznění. 43 A naděje ta neumírá, Byť pohnula každá ctnosť; Ta neděsí se temna hrobu, Ta provází nás na věčnosť.