2. Můj drahý hochu, vzdálen od nás

Josef Kuchař

2.
Můj drahý hochu, vzdálen od nás Můj drahý hochu, vzdálen od nás
 tam v cizí zemi tvrdě spíš – – Jak zdrtila nás hrozná zpráva, že nikdy k nám se nevrátíš! My žalem přímo zledověli, a naše srdce ze všech sil se stále brání uvěřiti, že jsi nás navždy opustil. Přec psals nám listy plné lásky za naše listy v odvetu, a v žádném zmínka, že by duše tvá byla k hvězdám v odletu. Co tížilo tě, že tvé srdce, jež toužilo jen stále k nám, si v světě náhle zastesklo tak a propadlo, ach, věčným tmám? Ta záhada nás krutě bolí, – kéž osvítí ji náhlý blesk! – Nám srdce praví, nezkojený že po domově byl to stesk. 6 Ty naše všecko pomyšlení, jak je nám tebe k smrti žel! – Šlo naše srdce ve hrob s tebou, náš život na něm zkameněl.
Básně v knize Do věčnosti:
  1. 1. Já stále zřím tě, předrahý můj hochu,
  2. 2. Můj drahý hochu, vzdálen od nás
  3. 3. Že jsi večer v půldesáté
  4. 4. Den vzešel slunný; v modru oblohy
  5. 5. Proč v Boží radě souzeno,
  6. 6. Znals tu mladou višeň v sadě
  7. 7. Uložili k nebes míru
  8. 8. Dva sny.
  9. 9. Je to hrozné pomyšlení,
  10. 10. Teď, když jsem tě na vždy ztratil,
  11. 11. V šeď soumraku se halí zasněn kraj,
  12. 12. Přemítám o tvém osudu,
  13. 13. To bylo týden po tvé smrti
  14. 14. Já u hřbitovních tiše stojím vrat, –
  15. 15. Tvůj obraz v rámci smutečním,
  16. 16. Jak teď smutno v našem bytě, –
  17. 17. Chodím jako bludná duše
  18. 18. Svazeček tu klíčů nechals; –
  19. 19. (23. 5. 1916.)
  20. 20. Ach, hřbitůvku ty v cizině,
  21. 21. Mou myslí, hochu, táhne čas,
  22. 22. Za jediné tvé slůvko,
  23. 23. Můj drahý, mrtvý hochu,
  24. 24. (Moje knihovna.)
  25. 25. (1916.)
  26. 26. (V podzim života.)
  27. 27. Ticho po pěšinách,
  28. 28. Nad krajem se tiše stmívá –
  29. 29. (O Štědrém večeru.)
  30. 30. (Sníh.)
  31. 31. Cos stále číst tvé dopisy mne nutí,
  32. 32. (Ptáče.)
  33. 33. Již se zimní noci krátí,
  34. 34. Z ruky přátelské, jež dává
  35. 35. Stále slyším klarinetu
  36. 36. Stromovka – v ní Výstaviště!
  37. 37. Vy, sladké oči zamčené,
  38. 38. Ty, drahé dítě, jest-li s hůry
  39. 39. (S Bohem.)