3. Že jsi večer v půldesáté

Josef Kuchař

3.
Že jsi večer v půldesáté Že jsi večer v půldesáté
 náhle skonal, došla zpráva, zavřela že sladké oči navždy tvoje krásná hlava. Sáhla na mne hrůza jako potopa neb otřes země, – děsný přízrak tvojí smrti náhle přistoupil i ke mně. Sáhl na mne mraznou rukou, zavalil mne mrtvou hluší, kostnatým svým spárem rval mně rozum z hlavy, z těla duši. Celý měsíc beze spánku, s myslí tesknou, srdce v muce, co den chvíli jsem tvé smrti s hodinkami čekal v ruce. 7 A když rafij na hodinkách kryla bod na půldesátou: na kolena vždy jsem klesl – ku modlitbě dlaň svou spjatou. Tak jsem v místě dlel, kde mysl nad tebou hrst trávy tuší; na tvém hrobě vymodlil jsem v zoufalství své srdce, duši.
Básně v knize Do věčnosti:
  1. 1. Já stále zřím tě, předrahý můj hochu,
  2. 2. Můj drahý hochu, vzdálen od nás
  3. 3. Že jsi večer v půldesáté
  4. 4. Den vzešel slunný; v modru oblohy
  5. 5. Proč v Boží radě souzeno,
  6. 6. Znals tu mladou višeň v sadě
  7. 7. Uložili k nebes míru
  8. 8. Dva sny.
  9. 9. Je to hrozné pomyšlení,
  10. 10. Teď, když jsem tě na vždy ztratil,
  11. 11. V šeď soumraku se halí zasněn kraj,
  12. 12. Přemítám o tvém osudu,
  13. 13. To bylo týden po tvé smrti
  14. 14. Já u hřbitovních tiše stojím vrat, –
  15. 15. Tvůj obraz v rámci smutečním,
  16. 16. Jak teď smutno v našem bytě, –
  17. 17. Chodím jako bludná duše
  18. 18. Svazeček tu klíčů nechals; –
  19. 19. (23. 5. 1916.)
  20. 20. Ach, hřbitůvku ty v cizině,
  21. 21. Mou myslí, hochu, táhne čas,
  22. 22. Za jediné tvé slůvko,
  23. 23. Můj drahý, mrtvý hochu,
  24. 24. (Moje knihovna.)
  25. 25. (1916.)
  26. 26. (V podzim života.)
  27. 27. Ticho po pěšinách,
  28. 28. Nad krajem se tiše stmívá –
  29. 29. (O Štědrém večeru.)
  30. 30. (Sníh.)
  31. 31. Cos stále číst tvé dopisy mne nutí,
  32. 32. (Ptáče.)
  33. 33. Již se zimní noci krátí,
  34. 34. Z ruky přátelské, jež dává
  35. 35. Stále slyším klarinetu
  36. 36. Stromovka – v ní Výstaviště!
  37. 37. Vy, sladké oči zamčené,
  38. 38. Ty, drahé dítě, jest-li s hůry
  39. 39. (S Bohem.)