14. Já u hřbitovních tiše stojím vrat, –

Josef Kuchař

14.
Já u hřbitovních tiše stojím vrat, – Já u hřbitovních tiše stojím vrat, –
 zřím smutných topolů jak dlouhou řadou se večera kol šeré stíny kladou, zřím měsíc nad obzor se pozvedat. 20 V mé hlavě vzpomínek se budí rej, a duší bolně táhnou dávní snové: zřím tvoje sladké oči pomněnkové, tvůj, drahý hochu, milý obličej. Obrazy nevýslovně teskných chvil mou hlavou divě bludičkami skáčí: jak tonuly ty krásné oči v pláči, jak v tváři chvěl se rozloučení kvil. Ó krutý, hořký byl to pro nás čas! – Vše v zoufalý se v srdci pocit slilo, že na světě nás všecko opustilo, že sotva kdy se spolu sejdem zas. Ach, tuchy hrozné hlas nás neklamal: klekáním zvony kolem mne teď znějí... ne, – tobě v dálku hrany vyzvánějí – tys životní svou pouť zde dokonal! Mně hořkým pláčem zalévá se líc – my tolik, tolik měli jsme se rádi; nejsladší pohádka, ach, tvého mládí mně zašla v dál a nevrátí se víc! Ó nelze vyslovit ten krutý žel, jak tvoje smrt, tvůj hrob tam v dáli bolí mne, starou, vetchou jabloň v žití poli, že s mým jsi štěstím na vždy odešel! 21 Ve skráních bouřlivě mi tepe krev; ty vzpomínky vždy v duši mou se vrací a srdce hořkostí svou zakrvácí, kdy na hřbitově topolů zřím zjev.
Básně v knize Do věčnosti:
  1. 1. Já stále zřím tě, předrahý můj hochu,
  2. 2. Můj drahý hochu, vzdálen od nás
  3. 3. Že jsi večer v půldesáté
  4. 4. Den vzešel slunný; v modru oblohy
  5. 5. Proč v Boží radě souzeno,
  6. 6. Znals tu mladou višeň v sadě
  7. 7. Uložili k nebes míru
  8. 8. Dva sny.
  9. 9. Je to hrozné pomyšlení,
  10. 10. Teď, když jsem tě na vždy ztratil,
  11. 11. V šeď soumraku se halí zasněn kraj,
  12. 12. Přemítám o tvém osudu,
  13. 13. To bylo týden po tvé smrti
  14. 14. Já u hřbitovních tiše stojím vrat, –
  15. 15. Tvůj obraz v rámci smutečním,
  16. 16. Jak teď smutno v našem bytě, –
  17. 17. Chodím jako bludná duše
  18. 18. Svazeček tu klíčů nechals; –
  19. 19. (23. 5. 1916.)
  20. 20. Ach, hřbitůvku ty v cizině,
  21. 21. Mou myslí, hochu, táhne čas,
  22. 22. Za jediné tvé slůvko,
  23. 23. Můj drahý, mrtvý hochu,
  24. 24. (Moje knihovna.)
  25. 25. (1916.)
  26. 26. (V podzim života.)
  27. 27. Ticho po pěšinách,
  28. 28. Nad krajem se tiše stmívá –
  29. 29. (O Štědrém večeru.)
  30. 30. (Sníh.)
  31. 31. Cos stále číst tvé dopisy mne nutí,
  32. 32. (Ptáče.)
  33. 33. Již se zimní noci krátí,
  34. 34. Z ruky přátelské, jež dává
  35. 35. Stále slyším klarinetu
  36. 36. Stromovka – v ní Výstaviště!
  37. 37. Vy, sladké oči zamčené,
  38. 38. Ty, drahé dítě, jest-li s hůry
  39. 39. (S Bohem.)