17. Chodím jako bludná duše

Josef Kuchař

17.
Chodím jako bludná duše Chodím jako bludná duše
 smuten Riegrovými sady, kde jsme spolu, milý hochu, žili chvíle plné vnady. 25 V řeči ke mně nakloněna byla tvoje hlava drahá, před očima u nádheře dřímala nám tiše Praha. Dokola kol na obzoru rozloženy kraje, lány v lehoulinké letní mlze jakoby jen nadýchány. Mluvili jsme o životě, o svém srdci, chvílích krušných, kuli plány, ztráceli se u nadšení v zámcích vzdušných. Snili o všem, co je krásné, člověku co plní duši sluncem, vůní, teplem, štěstím, než to potom život zkruší – – Sám teď chodím v zadumání ve vzpomínkách těmi místy, – v duši mé je plno pláče, v listech stromů teskné svisty... Kolem mne to ruchem víří, potkávám tu tváře známé; jen my dva, můj mrtvý hochu, my se tu už nepotkáme. 26
Básně v knize Do věčnosti:
  1. 1. Já stále zřím tě, předrahý můj hochu,
  2. 2. Můj drahý hochu, vzdálen od nás
  3. 3. Že jsi večer v půldesáté
  4. 4. Den vzešel slunný; v modru oblohy
  5. 5. Proč v Boží radě souzeno,
  6. 6. Znals tu mladou višeň v sadě
  7. 7. Uložili k nebes míru
  8. 8. Dva sny.
  9. 9. Je to hrozné pomyšlení,
  10. 10. Teď, když jsem tě na vždy ztratil,
  11. 11. V šeď soumraku se halí zasněn kraj,
  12. 12. Přemítám o tvém osudu,
  13. 13. To bylo týden po tvé smrti
  14. 14. Já u hřbitovních tiše stojím vrat, –
  15. 15. Tvůj obraz v rámci smutečním,
  16. 16. Jak teď smutno v našem bytě, –
  17. 17. Chodím jako bludná duše
  18. 18. Svazeček tu klíčů nechals; –
  19. 19. (23. 5. 1916.)
  20. 20. Ach, hřbitůvku ty v cizině,
  21. 21. Mou myslí, hochu, táhne čas,
  22. 22. Za jediné tvé slůvko,
  23. 23. Můj drahý, mrtvý hochu,
  24. 24. (Moje knihovna.)
  25. 25. (1916.)
  26. 26. (V podzim života.)
  27. 27. Ticho po pěšinách,
  28. 28. Nad krajem se tiše stmívá –
  29. 29. (O Štědrém večeru.)
  30. 30. (Sníh.)
  31. 31. Cos stále číst tvé dopisy mne nutí,
  32. 32. (Ptáče.)
  33. 33. Již se zimní noci krátí,
  34. 34. Z ruky přátelské, jež dává
  35. 35. Stále slyším klarinetu
  36. 36. Stromovka – v ní Výstaviště!
  37. 37. Vy, sladké oči zamčené,
  38. 38. Ty, drahé dítě, jest-li s hůry
  39. 39. (S Bohem.)