Šum lesa.

Josef Kuchař

Šum lesa. (Jindřichu Nechanskému.)
Rozkoši svatá, nad mojí když hlavou šumí les! Co zvuků tajemných! – Jak zkazky z kouzelného kraje to táhlou hudbou kolem ve vrcholcích stromů hraje a se srdcem mým mizí někde v modru u nebes. Zas zahučí to blíž jak tisícerých zvuků ples: skal ozvuk, bystřin proud, zpěv ptactva v šumotu tom vlaje, pak jemňounce to hrá, jak les když pohádky své tkaje v mech na pažit, kde zamyšlen své zvonky kloní vřes. Čar lesa tisíc v konejšivé splývá sladké chvění: třpyt paprsků, dech vůně a motýlích křídel van, jas barev veselých i sosen stesk a zamračení. Ó mocná, přetajemná hudbo lesních ze varhan! V tvé symfonii pohádková lesa duše snivá s mou duší v modlitbu a v nerozlučný souzvuk splývá. 22