XI. NOCTURNO.

Josef Kuchař

XI.
NOCTURNO.
Stín večera. V dál k horám plynou obláčky – – Já cítím upomínek teskné vlání z těch dávno mrtvých pomněnkových očí tvých – a k zemi kol se modrý soumrak sklání... Kdes v úkrytu opojnou vůní sálá květ a v blankyt plynou hvězdy, zlatí snové – a je mi, jakby z nich se odmýkaly vstříc mně dávno mrtvé oči pomněnkové. Hle, vzešel měsíc! – Šeří němým nad hřbitovem, kde přes zeď bílou řada truchlen kývá; tam z koutů těch se na mne zašlá minulosť tvým mrtvým pomněnkovým okem dívá. A v dáli zavolalo cos jak dětství hlas: věk mladý vstal a hlavou se mi točí, v báj kouzel spřádá mne a splývá v modrý sen – v tvé dávno mrtvé pomněnkové oči. 35
Básně v knize Ze zašlých a nových dob:
  1. ZDROJ POESIE.
  2. MRTVÉ MATIČCE.
  3. KLEKÁNÍ.
  4. POUTNÍK.
  5. I. To hvězdou slétl anděl s nebes výše,
  6. II. Světice má, s hvězdných výšin
  7. III. Mně na mysli teď často vroucně tanou
  8. IV. ZELENEC.
  9. V. Mé srdce opojeno podřimuje
  10. VI. Tys modrou snivou mluvou očí svých
  11. VII. VZPOMÍNKY.
  12. VIII. RŮŽOVÁ POUPATA.
  13. IX. PRVNÍ SNÍH.
  14. X. MYRTA.
  15. XI. NOCTURNO.
  16. I. Jara se zachvěla étherem zvěst –
  17. II. Otevřelo jaro oči fialkové – –
  18. III. Já v zimě teskné báje před:
  19. IV. Sklopilo slunce oči svoje,
  20. V. Ach, utonout bych přál si v lesku jara
  21. VI. CHORÁL.
  22. I. Tak smutně hléd k nám v loučení
  23. II. Ta muka naše zná jen bůh
  24. III. Rve pozdní jeseň zbylé léta zdoby:
  25. IV. Kdys duši byl bych snad vyplakal,
  26. V. Tvůj modrý hled! – Co tajil vše, kdo poví? –
  27. VI. Květ smrti bledý v líčku,
  28. VII. Žlutým listem zadumčivá
  29. MŮJ ŽIVOT.
  30. KOSTELÍK.
  31. STESK BEZNADĚJE.
  32. JEHO OSVÍCENOSTI panu JANU HRABĚTI Z HARRACHŮ
  33. KU STŘÍBRNÉ SVATBĚ DO ALBUM.