Celeberrimus.

Celeberrimus.
Buď mi vítán, příteli můj mladý, vyhledáváš u mne vážné rady; píšeš mimi, že moje hlava šedá,šedá smyšlenkami klamati se nedá. Nuže, ochotnou mou radu znej, a ji vezdy na paměti měj. 57 Z příčin těla vděčně radu brávám, vzhledem k duši ochotně ji dávám; dnes však za mne mluviž autorita, všemu světu známá celebrita. Pasteur*) neznal jen co jed co med, velduch ten znal také vědu věd. Škola nová, škola bez konfesse, hrdopyšně do azuru pne se; ceny dávaly se žákům pilným, v bezbožeckých odpovědech silným. V obecenstvu zříme lékaře, po boku mu kmeta faráře. Hoj, tu horujících bylo řečí, máchalo se jazyky jak meči; slavena tu věda nad vše chytrá, jež prý v slunce vzplane dnes neb zítra; řečník překonává řečníka, výmluvností každý vyniká. K faráři se lékař Pasteur kloní, do ucha mu bolná slova roní: „Úřad káže vám zde trudně sedět, lživé řeči slyšet, v tváře hledět; smutnou věru máte úlohu, neslyšet ni slova o Bohu.“ *) Pasteur, franc. professor, učenec, lékař a čest. člen katol. university v Lovani, po veškerém světě právem oslavovaný vynálezce léku proti strašné vzteklině. V Pánu zesnul 1895.
58 „Souhlasím já z celé duše s vámi, školy stůjte nerozlučně s chrámy; škola dcera s Církví, matkou pravou, národu jest blahodatnou slávou; škola bez Boha jest nestvůrou, pro školáky škodnou dressurou.“ Jindy soudruh také celebrita (!), slaveného vědce chytře chytá: ,Jak s tou učeností tisícerou sjednotit se lze vám s biblí, s věrou?‘ Pasteur jemu bez rozpaků hned výtečnou dal tuto odpověď: „Prozpytujte dříve bibli svatou, zapudíte chmury, jež vás matou; přístupným tak stanete se víře, potom chci vám odpovědět šíře. Dnes jen krátce volím říci vám, jakou zkušenost v té věci mám.“ „Jednou jen jsem četl bibli celou, ale věřte, s pozorností vřelou; mám teď víru bretonského muže, jež mne svedla s věčným Bohem úže; bych moh’ zase číst ten poklad cenný, byl bych věrou u bretonské ženy.“*) *) Bretonci jsou, jak známo, nadšenými katolíky z přesvědčení a vyznamenávají se velikou mravností.
59 Nemohu dáť Tobě světla více, nežli světová ta vědy svíce; užij Pasteurovy vážné rady, pak se v praxi zbavíš mnohé vady; přidám ještě maličko jen slov, nebude ti třeba rady znov. Nemá-li kdo víru v Boha, v duši, o člověka jasný názor ruší; se zvěrolékařem měl by vědou výši stejnou, tuším trochu bledou; řek’ by zvěrolékař nábožný: „Ten náš úkol není totožný!“ Pasteur věc tu z hlubin vědy věděl, bez předsudku na člověka hleděl; nechce-li kdo Bohu, Církvi, věřit, s Pasteurem by vědou chtěl se měřit? Lékař vědu svou jen ocení, vžije-li se v Boží Zjevení!