Otcovský rozkaz a odkaz.

Otcovský rozkaz a odkaz.
Svatopluka tížily již sotny, jeho duch však ještě přeochotný, napomínal tré svých milých synů: „Zažehnejte nesvornosti vinu.“ Jak je učil? Co jim naporučil? Mroucí ret se pracně rozezvučil: „Mezi Vámi malou už mám lhůtu, doneste mi dvakráte tré prutů!“ Synáčkové ve své žasli duši, uposlechli, na syny jak sluší. Vážně dali pruty otci kmetu, uslyšeli rozkaz z jeho retů: 94 „Každý vem prut jeden, toť má vůle, prut svůj každý přelom ve dvě půle!“ Všickni mladou silou bezevadnou vykonali hravě práci snadnou. Otec velí: „Ty tři pruty svažte, za druhem druh zlomit je se snažte!“ Snažil první se a druhý, třetí; uzardělí počali se chvěti. Živou mocí toho nedovedli, pátravě svých zraků k otci zvedli. Pohledem se na ně otec bavil, a jim nyní vážná slova pravil: „Jak tré prutů, spojeni vždy buďte, pro příští se léta nezarmuťte; budete-li spolu vezdy svorní, nepřemohou sokové vás sporní!“ Vědět, jak se bratři budou tužit, mohl otec prutů jinak užít; do budoucna nezří člověk slabý, jinak užít prutů byl už chabý. Pozor, Bratří! Víte, co Vám vnuká slavná moudrost krále Svatopluka! Žádný škůdce ať Vás nerozdvojí! Vždyť Vás láska k Církvi, k vlasti pojí! 95