7 Jak zář červánků večerních

Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský

7
Jak zář červánků večerních
Jak zář červánků večerních
déšť věstí zprahlé zemi, tak pohled na pouť života mne těšil nadějemi.
Já přál si býti dělníkem velkého slávy díla. Já cítil, jak se probouzí mladistvá ve mně síla. Svůj život nes’ jsem za oběť bratřím a drahé vlasti. A klesám cestou k oltáři, na nějž chci žertvu klásti. 35