MATCE VLASTI

Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský

MATCE VLASTI
Ty drahá matko, vlasti moje, už nekvil, nenaříkej sobě, že světoznámá sláva tvoje tak dlouho musila tlít v hrobě. Hle, anděl Páně světem letí a křídel jeho spasný vánek rozvívá hromadu těch smetí, z nichž nepřítel ti vztyčil stánek. Se sluncem ranním vstanou jasní dnové, již lesk tvůj zjeví světu v kráse nové. Ty vlasti moje, drahá matko, už zastav horkých slzí toky, že ti, jež kojila jsi sladko, jsou vrahům dáni za otroky. Hle, anděl Páně letí světem a vichrem mocných křídel jeho pukají pouta v dvěstěletém žaláři s rukou nevinného. S nadějí, láskou syni k tobě letí, svobody svátek s vírou slavně světí. Ty matko drahá, moje vlasti, již utiš srdce svého žely nad rodem, jehož čackou mláz ti v němotu vrh’ lid zlověstnělý. [71] Hle, letí světem anděl Páně, a šum ten mocný jeho letu dal synům tvým vzdor hrubé ráně zas řeč, že mluví v uši světu. Nezkalí cizinec čest tvoji hanou, k obraně tvojí čin i slovo vstanou. Ty vlasti moje, matko drahá, už nekvil, nehořekuj více, že láskou lásku splácet váhá tvých dítek skorá polovice. Hle, anděl Páně světem letí, a křídel jeho rozechvění ovívá spící tvoje děti a zvěstuje jich probuzení. Cizinců jed jim uspal oči obě – teď procitlé vše v náruč chvátá tobě. Ty vlasti moje, drahá máti, už zjasni tvář svou bolem trudnou, že odrodilci předpojatí jdou posud cestou hříšnou, bludnou. Hle, anděl Páně letí s hůry a teplé jeho křídel vání rozhřívá ledných srdcí kůry a vede zpět je ku poznání. Kajícně, v popeli a žíni, bosi – „Ach, matko, odpusť!“ u tvých nohou prosí. 72 Ty drahá matko, vlasti česká, už netruď, neplač, nesmuť hledy, že vztek a zloba nepřátelská své dlouho na tě lily jedy. Hle, světem letí anděl smrti a mečem božské spravednosti zlověstné roty ve prach drtí brojivší proti národnosti. Bůh válčí za nás, vítězství je s námi! Kdo odváží se bořit Slávy chrámy? Nuž vlasti drahá, slavná Slávo, už zvesel srdce, zjasni zraky: syn miluje , hájí právo, a svět je musí uznat taky. Hle, anděl Páně proudy lásky do veškerenstva srdcí leje: sbratřence víží rodné pásky a cizinec cizinci přeje. Veliké Slávstvo dojde svého práva a slavně oslaví se slavná Sláva! 73