Anarchista.

Beneš Metod Kulda

Anarchista.
Směšný člověk aňarchista mezi lidmi nechce místa; ani archu neuznává jímžto spolek řád si dává; bez zákonů, bez vší vlády, bez sněmu a bez úrady, má prý každý člověk žíti, jak ten pták a polní kvítí. Nechce míti žádný řád, a přec šťasten byl by rád. Jakou divnou as má trosku ve své hlavě místo mozku! Inu, ty své štěstí měj, jen všem dobrým pokoj dej! Slovům svým sám nevěří, vždyť se s každým hašteří. 47 Za vzor měl by dáti sebe, na zemi jak míti nebe; měl by vždy jen blaho tvořit, měl by stavět a ne bořit; měl by mírnit vůli svoji, nelibovat sobě v boji; máť přec každý člověk svou vlastní vůli svobodnou. Proč svou vůli zvěstuje a ji bližním vnucuje? Podívej se na kohouta, jak on k sobě sbor svůj poutá; slepici té, třikrát běda, která družkám pokoj nedá; zobákem svým hned ji měří, kolem lítá její peří. Seber veškeren um svůj též kvočnu pozoruj. Kuřátko se sotva líhne a hned ku své matce tíhne; starostlivý kvočnin hlas rozkazem mu v každý čas; ano, kuřat zástup celý, na to dbá, co kvočna velí; bez kvočniných rozkazů jistě šel by k úrazu. Řád a vládu žádá pud slepic, kachen, hus a krůt. A co bez vlády by kuli lidé mající svou vůli? Boží vůle svrchovaná, za zákon nám lidem daná, 48 naší vůli meze staví, k řádu vede různé hlavy; kde se plní vůle Boží, tam se pravé blaho množí; rodině a obci celé, národu se daří skvěle, nemají-li zákony žádné škodné úhony; zákon tvoří blaha divy, Bohu-li se neprotiví; mám v té věci souhlas jistý rozvážného anarchisty; musí poznat duše rmut, odpřisáhne zhoubný blud, leč by vlasti na škodu chtěl mít v lidu neshodu. Kráčej vezdy náležitou pravou cestou zákonitou, v národě by vzešlo všady štěstí, blaho z moudré rady. Kdo lid svádí k anarchii, jedovatou zván buď zmijí, která strojí všemu lidu, drahé vlasti strast a bídu.