Chudobkám.

Jaromír Březanovský

Chudobkám.
Chudobinky, písně skromné, jara mého první květ, stíny touhy nevýslovné, v český vás posílám svět. Jděte k bratřím, k sestrám jděte, vítají-li s radostí, jara sluncem zavzdychněte, láskou první mladosti. Kde však hrdý kritik mete útlý pylek vašich cen, spěchajíce dále rcete: „My jsme jara chudý sen.“sen. [5] „ChudýChudý sen, v němž oněmělo ptactvo plesu bohyně, když své vlasti pěti chtělo, hnáno byvši k cizině.“ Jdižiž tedy listí suché stromu zvadlé naděje, snad obživnou písně hluché, až se vlasť jim zasměje. [6]

Kniha Chudobky (1861)
Autor Jan Šrámek