VEČERNÍ PÍSEŇ ZOUFALÉHO.

František Kvapil

VEČERNÍ PÍSEŇ ZOUFALÉHO.
Rozenko zašlých dnů, ty hvězdo večernice, radosti zábleskem mně zjasni bledé líce, já plesám – druh tvůj v mrtvé poušti skalné, a neklesnu – mně kynou vlasti dálné! Já doždál, dočekal – již nic mne nezarmoutí, má dráha skončena, cíl kyne mojí pouti, té pouti bolestné, jež hořem jen a lkáním – a přec teď zalétnu já k tobě s radováním! Já hledal útěchy – a ty jsi slzy znala, když mysl ubohá se v žalu rozkochala, tys zřela bolest mou, když zoufalstvím jsem zmíral, a v světě jediný jen úsměv tvůj mě vzpíral. Dnes trpím naposled, a s dávnou tužbou v oku se ztopím na věčnost tvé záře v jasném toku – dnes zíráš naposled v mé hořem zryté líce, buď zdráva, hvězdo má, ty hvězdo večernice! 12
Básně v knize Bělohorské melodie
:
  1. IN TENEBRIS.
  2. BÍLÁ HORA.
  3. VEČERNÍ PÍSEŇ ZOUFALÉHO.
  4. HRANA ZVONÍ...
  5. TRYZNA PADLÝM NA BÍLÉ HOŘE.
  6. TVŮJ HROB JE PUST...
  7. PÍSEŇ ŽALOBY.
  8. NA ROZCESTÍ.
  9. NEMOHU ZAPOMENOUT...
  10. PŘÍPITEK.
  11. V STESKU.
  12. SÁM KLEČÍM JEŠTĚ.
  13. MORITURI.
  14. K TOBĚ SE MODLÍM...
  15. VEČERNÍ PÍSEŇ VĚZNĚ.
  16. MY UMÍRALI...
  17. PĚVCŮM.
  18. POSLEDNÍ VÝKŘIK.
  19. MILUJI TĚ POSUD...
  20. Z HOŘÍCÍCH ROZVALIN.
  21. UMLKNI, LOUTNO...
  22. NA VÝSPĚ POSLEDNÍ.
  23. PO NEBI MRAKY.
  24. DOZPĚV BÁSNÍKŮV PO LETECH.