HVĚZDY.

František Kvapil

HVĚZDY.
Vy věčné hvězdy! Zlatý sne v chrámě všehomíra! Zář vaše jasná věčně v dol země tiše zírá, a v duši budí touhu k vám v říše nadoblačné. Co strast a psota lidská! Co smrti smečky lačné! Vy svědky jste, že skrytý Bůh zjevuje se světu! Vy lidstvu rcete: – K výši, kdo křídla máš, spěj k letu! Z chaosu pravěků váš chór nekonečný jásá: – Jsou ještě Idealy! Jest Dobro a jest Krása! 111