LAMENTANTIO JUDAEORUM.

František Kvapil

AMENTATIOLAMENTANTIO JUDAEORUM. když se blížil Sennacherib, král Assyrský, k Jerusalému.
Jahvé, již se připozdívá, co se s námi stane? Vlaje divá mračen hříva, hoře tam, kde stane, naděje svit noc už skrývá – zdaž kdy jitro vzplane? Zavrhl jsi ve svém hněvu syny Israele? Hluk střel, nářky místo zpěvu k obloze hřmí stmělé, plno hrůz a děsných zjevů světem se kol stele. Vypáleny vsi a chaty, města v rumovišti, dobro, láska z duší sváty, zloba jen v nich sviští... Kde Tvé lásky paprsk zlatý? Kde máj doby příští? Volá k nebi naše bída, ruce k Tobě vzpíná: „Hynem!“ Však jen děs ji hlídá – v krvi země siná. Proč nás trestáš, marně zvídá – kde že naše vina? 10 Proč Tvá moc v té dřímá chvíli, kdy zlo ničí světy? Jsme Tvé děti! Vše kdy šílí, přej nám spásné mety! Mlčíš?... Ne – cos vzduchem kvílí – – „Otroci jste! Skety!“ Zvon 2. VIII. 1917
11