CAR LAZAR.

CAR LAZAR.
Spí na Kosově poli car Lazar něm a tich, jen starý guslar do snů mu hrává na guslích. Když sto let prchne, vždy se car probudí a rce:
– Guslare, oř můj čeká – čas v boj a na harce? – S povrchu země v hrob můj zní nářky jen a pláč – zas přišel Moslim kletý si pro plen, pro harač? – Zda víře se zas rouhá i Kristu našemu a loupí slávské děvy svých k zdobě haremů? – Zda slzy žen, krev starců dál pije syrá zem a z dvorců bílých plamen šlehl k nebi požárem? – Zda naříkají zvony a bijí na poplach – zda v hrudi junáků mých již zmizel děs a strach? – Zda k pomstě pozdvihne se již každá z prachu pěst? Čas, guslare, již přišel, teď k boji vstáti jest! Leč guslar vrtí hlavou: – Můj care, spi jen dál, jest slabost v hrudi mužů a v srdci zmije – žal. – Noc hluchá – nevzplál ještě nám spásy červánek. A k spánku položil se zas v hrobě mrtvý rek. Půl tisíce let zašlo. Car Lazar zdvihl se zas: – Guslare, kletba věků již prchla, k činům čas! 30 – Balkánem hučí bouře, blesk ryje čela hor, a v duši slávských mužů zas hárá síla, vzdor! – Dej v polnice hřmít – dost již vrah slávskou krví syt – kdo miluje svůj domov, spěj dávnou křivdu mstít! – A zvěstuj skalním orlům nad chlumy Cetyně: V let, křídla vzduje, Skadar vás vítá v nížině! – A Srědec starodávný kde strmý: Ztište bol, však Lozengrad vás zdraví a přijme Drinopol! – A Bělehrad kde shlíží tich v proudy Dunaje: Udeřte v bubny, slávy zas prapor zavlaje! – Ať ve vašem již srdci hrdinství vzplane žár, na poli na Kosově vás čeká Lazar car! – A jako rány hromů ať rány vašich střel, a muže každé rámě buď tvrdší nad ocel. – Kde krok váš stane, navždy nepřátel zdrťte pych, jak stádo bravu žeňte roj vrahů sveřepých! – Již k moci nepovstanou, jich síla – pustý troud, svobody blízká zoře, již splněn dějin soud! – A s chrámů Sofie až vstříc blýskne svatý kříž – car Lazar v hrob zas vejde a nevzbudí se již. 1913
31