Štědrý večer.

František Kvapil

Štědrý večer.
K nám přišel Chittussi. Dnes chtěl být mezi svými, stesk někdy podivně tak duši touhou schvátí. Leč štědrý večer – ach, ta kouzelná báj zimy čím Paříži je teď? Čí duši blahem zlatí? Vše, – diner, – jako vždy. Se světly planoucími nás stromek nevítal, líp snít, než vzpomínati... Do noci vyšli jsme – jen hvězdy zraky mdlými se zdají zdravit nás a v mlhách se pak tratí. V kavárně pod schody v Rue Monge jsme černý spleen pryč zahnat toužili – však teskné rozželení nás uchvátilo zas a strhlo ve svůj klín. Náš domov! V poutech ač – dnes plesá v radostech! V ruch skvělý Paříže, v tu zdejší vřavu denní jak drahý srdci jest ten tichý z vlasti vzdech! 75