NÁLADA U MOŘE.

František Kvapil

NÁLADA U MOŘE. Claude Lorrain.
Thalassa! V dálku slunce koule žhavá z paprsků kštici do vln temných noří, z ní na hladině zlaté proudy hoří a v řasách stříbrný hrad mlhy vstává. Břeh spí, jen v koutě loď se houpe tmavá, tůň ze safírů dlouhým stínem boří – na stožár racek usedl, a v hoři příšerným křikem s bohem slunci dává. Čím dál, tím moře v hlubší klesá stíny, svůj povrch svírá stěnou smaragdovou, leč v tom svit luny zablýskl v ní siný. Ó božské Umění! Nechť noc kol vezdy šlář vrhá černý, tmy ať žitím plovou – z nich tebou, jak z těch vln, přec blýsknou hvězdy 77