ODEŠLA RADOST...

František Kvapil

ODEŠLA RADOST...
Odešla radost od mé duše a nevím, kdy se vrátí, jak požár když se přežene v ní stébel po souvrati. Kde jste, kde, skřivánčí vy hnízda, z nichž tolik znělo písní? Již nehlesne ni křepelka chrp, máků v tísni. Odlétly naděje též všecky kdes dálek do neznámých, a duše jen se rve a zdírá v trnitých strastech samých. Jen bolest otvírá si dvířka a tiše ke mně kráčí – já cítím, jak mne spínají ta křídla dračí. A tiskne již rty svoje lačné tam k srdci, jež se chvěje, a chtivě loká krev mou rudou a divoce se směje. 89