SLOKY.

František Kvapil

SLOKY.
Proč upíráš své oči na mne, snů mladých lživý přelude! Tvé sliby, touhy byly klamné, v nich srdce stesku nezbude. Na výše hor jsi vedl duši, křišťálů skvoucích kde plál svit, leč život hned vše kouzla ruší, v nich nelze štěstí zachytit. Tam, Hesperus kde bledým leskem večerní stíny rozjasnil, jdi, duše, se svým bolným steskem – tam tiš – jen tam svůj najdeš cíl! 91