SLOKY.

František Kvapil

SLOKY.
Ty zvadlé květy, zříceniny – a srdce pro ně nezapláče, a mysl odlétne zas v dáli, jak v domov nový siré ptáče. Ty upomínky, tužby, vzdechy – a srdce se ni nezarmoutí, a duše již jen touží v dáli, v ty kraje cizí odeplouti... 97