PAPYRUS.

František Kvapil

PAPYRUS. – Psáno v egyptském pavilloně. – Edvardu Jelínkovi.
Dům egyptský tak z fantasie dosti, hieroglyfy, sfingy, faraoni – vše nepravé, leč v ruchu přítomnosti co starých bájí z něho k duši zvoní! Mníš, kněžku Isidy ten chrám zde hostí, jak lotos bílá která slzy roní nad obětí kdys Tyfonovy zlosti, co sladkým slovem Ftho se nad ni kloní. Leč marně sníš. Ne bledá Isis v pláči, ne Moth ni Horus krok tvůj vítají – zde papyrus jen, nic víc. A to stačí. Toť obelisk, jenž ční až nad nebesa – co zkvetlo v myšlének kdy turnaji, v něm z duše lidstva do tmy věků plesá. 42
Básně v knize Z výstavních táček:
  1. SURSUM CORDA!
  2. ČESKÁ CHALUPA.
  3. PŘED PRŮMYSLOVÝM PALÁCEM.
  4. VÝSTAVA RŮŽÍ.
  5. KRÁSNÁ HOLANĎANKA.
  6. GUSLAR A DÍVKA.
  7. DĚTI NA VÝSTAVĚ.
  8. VE VINÁRNĚ GALLYHO.
  9. RŮŽE.
  10. TURECKÁ KAVÁRNA.
  11. KANCIONÁLY.
  12. NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  13. JEŠTĚ NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  14. ČESKÉ GRANÁTY.
  15. NEBEZPEČNÁ.
  16. SVATÁ NOC.
  17. ZASE NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  18. VENUŠE MILOSKÁ.
  19. DUDÁK.
  20. VÝSTAVA V NOCI.
  21. PAPYRUS.
  22. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO.
  23. STÁLE NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.
  24. ČÍŠE.
  25. FONTAINE LUMINEUSE.
  26. UTOPENCI.
  27. ŠPAČCI.
  28. MINOTAUROS.
  29. V ČERVÁNCÍCH.
  30. OTČE NÁŠ!