DOLOROSO.

Jaroslav Kvapil

DOLOROSO.
Tak blízko jsi a nemáš ani zdání, co duše moje musí unésti... Ne úsměvy, ne slzy, pohrdání – jen mlčení měj pro mé bolesti! My nedovedem mluvit jejich řečí, vlož ruku svou mi mlčky na čelo – má bolest byla stokrát, stokrát větší, byť stokráte to tebe bolelo. 25 Jsme na pobřežích věčnosti a smutku, a veliké je ticho nad námi, jdem pospolu a neznáme se vskutku – já krví splácel, co ty slzami. 26