Štěstí.

Jaroslav Kvapil

Štěstí.
Nic nechci víc než bílý květ, jenž v jasmínových keřích svítí a který s vůní slét’ v tvých ňader toužné vlnobití. Nic nechci víc než hvězdný svit, jenž chví se v nebe bledém moři, a který tiše skryt ti ve hlubokých očích hoří. Nic nechci víc než teplý dech, jejž letní noc v svých lesích tají, a kterým v sladkých snech mne tvoje rety uvítají. Nic nechci víc než umřít hned, jak vadnou květy na svém stvolu, jak v smrti na rtu ret my šťastni umřem jednou spolu. 30