PÍSEŇ.

Jaroslav Kvapil

PÍSEŇ.
Ty povznesla’s mne do nebe, ó snivá duše spanilá – já modlil bych se za Tebe, i kdybys mne snad zradila. A kdybys mne i zradila a roztrhala snů mých květ – ó snivá duše spanilá, já klnout bych Ti nedoved’! Když večer slunce zapadá a hasne v mraků obryse, chví krajem teskná nálada – a země přece modlí se. A země dále modlí se, když táhne smutná mračen moc 88 a v jejich němém obryse lká tmavá noc, lká tmavá noc. Já klnout bych Ti nedoved’ a modlil bych se za Tebe, neb z moře běd, kde zmírám hned, jsi povznesla mne do nebe. Tak vysoko, až do nebe, kde bytost Tvá dlí spanilá – já modlil bych se za Tebe, i kdybys mne snad zradila! 89