DO POPSANÉHO PAMÁTNÍKU.

Jaroslav Kvapil

DO POPSANÉHO PAMÁTNÍKU.
Ten památník je pln už, milostpaní, jen stránka zbývá: něco napsat na ni prý já mám, jak jste dnes mi vzkázala. Ó věřte, že to pro mě snadno není, a verš ten stojí mnoho přemýšlení a mnoho psaní sloka přemalá. A ostatně: smím stránku na poslední těch upomínek svoji sloku všední sem vložiti jak v růže bodláčí? Vám ostatní vše stačí k vzpomínání: ten památník je pln už, milostpaní – a dále psát, to papír nestačí! 88