Resignace.
Ó je to mamo: mám-li šťasten býti,
líp zříci se všech illusí a přání,
smrt v životě a v smrti hledat žití –
a na své srdce nepomyslit ani.
V tom širém světě kvete více štěstí,
než v lásce mojí najít mohla byste,
já nesmím, ani zrak svůj výše vznésti
a skalit bolem vaše srdce čisté.
Rád zapomenu, ač to nemožno je,
rád s nebe svého strhám hvězdy zlaté,
když najdete vy jinde slunce svoje,
když větším štěstím jinde vzplápoláte.
Tou cestou žitím, kterou šli jsme spolu,
snad došli jsme již cizí na hranice,
tma chladné noci hledí s nebe dolů
a hvězdy hasnou v mraky padajíce.
102
A na hranicích stojí modla velká,
ta v zraku rudém zornice má vlčí,
den neplá pro ni, večer pro ni nelká –
a od věčnosti do věčnosti mlčí.
103