Popelec.

Jaroslav Kvapil

Popelec.
Fidli, fidli, fidli nahoru a dolů – jak tě oči zhlídly, tančit půjdem spolu! Šenkovnou se kmitnu, v pase tebe chytnu, jde to cupy dupy, hleďte, sousedi – ať se u chalupy máma škaredí! Máma škaredí se nevolky či volky – [119] sousta nemám v míse, ale rád mám holky! Roztočím je v krátku hezky po pořádku, aby nevystydly dlouhým čekáním – fidli, fidli, fidli, zimu zaháním. Fidli, fidli, fidli, chasa ustoupila – tys mi všemi šídly podšita, má milá! Celá ves se fantí, hřejte, muzikanti, ať má milá sama, se mnou sama je – však nám panímáma taky zahraje! Už to ráno vstává, pomoci už není, už mi s bohem dává moje potěšení! Už se ráno blíží, oči se mu klíží, 120 a mne nepobídly, abych s nimi spal – fidli, fidli, fidli, však já půjdu dál! Fidli, fidli, fidli, moje potěšení – kde tvůj milý bydlí, pro dva místa není. Otčenáš si šeptej, hrobaře se zeptej, kde tvůj milý bydlí, zlaté srdce mé – fidli, fidli, fidli, však se sejdeme! 1899. 121